čtvrtek 15. února 2018

Kapitola XXI

Liška

...
„Kdo jsi?“ zeptal se malý princ. „Jsi moc hezká...“
„Jsem liška,“ řekla liška.
„Pojď si se mnou hrát,“ navrhl jí malý princ.
...
...

...řekla liška. „Teď ti dám na cestu své tajemství. Je docela prostinké: Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, to oči nevidí.“
„Co je důležité, to oči nevidí,“ opakoval po ní malý princ, aby si to zapamatoval.

Toužila po Lišce ...
snad ochočené? 

Nejen děti mají svá přání, ...



„Co je důležité, to oči nevidí,“ opakoval po ní malý princ, aby si to zapamatoval.
...

Eva with 

úterý 6. února 2018

Velikonočně?

Ne, ještě je brzy, není? První musí přijít jaro! Na jih Anglie se valí sněhové bouře a v Liverpoolu sněží právě teď, tak ještě to na jaro nevypadá. I když u nás už týden a půl kvetou narcisky, kosatce, ODkvétá třšeň, ano čtete správně OD-kvé-tá, která vykvete v listopadu a s příchodem jara odkvete. Minulý týden k nám do Courtu přiletěli první zpěvní ptáci a pomalu se vracejí hnízdit obrovské čajky. Z nich mám speciálně radost:)) Radost byla i ze zajíčka, který se schoval v batůžku a trčely mu jen uši a ocásek;)   

Návod můžete najít ZDE.

Je to hezký projekt, který udělá radost nejen vám.

Popruhy jsou nastavitelné, dostatečně dlouhé, aby mohl batůžek růst nějaký čas;)

Hledala jsem chlupatinu dost dlouho a až jsem našla tu, která byla podle mých představ, tak jsem si užila při šití ... 

... hotové peklo :))
Chlupy všude, jako kdyby bylo jarní línání :))

A kamarádů se do nory vešlo hodně.

Co myslíte?
Do velikonoc určitě jeden stihnete vyrobit. 

Lepší než taška plná sladkostí;)

Zapnout ... 

... nasadit na záda a mazat za dobrodružstvím;) 

Krásné dny :* Těšíte se už na jaro? 
Eva with 

středa 24. ledna 2018

30 dní po dvanácti hodinách

Taková byla výzva, kterou jsem vzala pro Klárku. Klárka mi napsala a poslala dvě fotografie dek(TU a TU), jestli bych  jí jednu neuháčkovala. Já souhlasila a jednu vybrala. Přepočítala spotřebu, objednala materiál a začala háčkovat. Bylo to, asi zatím, to nejtěžší co jsem kdy háčkovala. Možná ne ani technikou, ale časově. Po prvním, zkušebním, osmiúhelníku jsem si myslela, že háčkování bude to nejhorší, ale mýlila jsem se. Dokončení deky se zdálo nekonečné, celé 4 dny ukončování každé změny barvy, krát 2. Maminka přišla z práce a říka mi: "Víš co jsem dnes našla v šatně na zemi?" Odpovídám s úsměvem, že nevím. Ona pokračovala s úsměvem: "Červenou nit." Musela jsem se smát :D Můj muž by jí mohl vyprávět, co mosí z domu do kanceláře :D Co už. Mají mne stále na očích. A vaše oči mají na očích výsledek.  

Tak jak ji Klárka vyfotila.

Takže pokud chcete fotografie, třeba s touto dekou, vyražte do Brna. 
Lady Agata.

Vypadá to, že ji už nepustí:)

Krásné dny všem. A Klárce děkuji za důvěru a trpělivost.
Eva with 

čtvrtek 18. ledna 2018

guilty pleasures aneb Muffinky po kterých zaručeně nepřiberete;)

Kdo není po vánocích v redukčním módu, může se s chutí zakousnout do těchto muffinek. Ten kdo by náhodou v redukční panice byl, může se zakousnout dvojnásob;) Tyto muffinky, vlastně to jsou asi cupcakes,  jsem uháčkovala s chutí a úsměvem před zrcadlem;) Co říkáte, dali by jste si? ;) 

Čokoládovo-malinový? 

Čokoládovo-vanilkový? 
Nebo preferujete Black forest gateau? 

Dortíčky jsou uháčkovány z bavlněné příze. 

Vycpány dutým vláknem (vyjímečně).
Zdobná malinová či jahodová šlehačka a ...

... třešínka nesmí chybět,

Výška je asi 9.5 cm.

Nemusí sloužit jen na hraní, ale může posloužit i jako hezký dárek třeba pro švadlenku ...

... jako jehelníček;)
Nebo je to moc?

Osobně si nemyslím;)
Krejčovskou dílnu to může hezky oživit;)

Tak co, má někdo chuť?
Těchto 6 krásek je volných. 

Krásný nadcházející víkend. 
Eva with 


P.S.: návod naleznete TU;)

úterý 16. ledna 2018

Předvánoční pohádka ...

... v Tatrách a to těch nejvyšších, s mojí milovanou přítelkyní. Musím jí poděkovat, že mne vyvezla a hlavně panu Božskému, který půjčil apartmán v apartmánovém hotelu na(ve) Štrbském Plese. Dovolená s andělem mohla začít. Odlet z Liverpoolu okořeněný kroupy, sněhem, utopením kufru v kaluži, nahoděním kaluží a slunečným odetem z letiště, to vše během 1,5 hodiny. Kdo by britské počasí nemiloval(!) :) Pozdravení se s přítelkyní na hlaváku v Praze, zatlačení slz a popřání si hezkého štědrého dne, děkuji i za těch 30 minut a svačinu. Cesta přes půl republiky a před půlnocí skoro doma. Ráno čile vyskočit z postele a část kufru vyházet, pančušky vyměnit za oteplovačky ze střední (protože zimní výbava byla teprve někde na cestě od královny) a počkat na kočár, který nás odveze do pohádkově zasněžené krajiny Vysokých Tater. I když jsem tomu moc nevěřila, že se zasněžená pohádka bude konat, nadmořská výška snížek zajistila:) Ještě nikdy jsem ve Vysokých Tatrách nebyla v létě, vždy jen v zimě a na lehké pěší turistice, protože mačky ani cepíny nevlastním. Ale i tak se dají Tatry užít a nemusíte se bát vyrazit.
Den příjezdu? Nutnost obejít Štrbské Pleso za tmy. Šmírovat lidi ve wellness, luxusního Grand hotelu Kempinski High Tatras, kde visí kolem plaveckého bazénku křišťálové lustry. Zdá se vám to povědomé, ano, jsou to interiéry z Románu pro muže. Donutil luxus miloval. Procházka před spaním? Nejlepší lék na celodenní cestování a sladké sny. 

Ráno nastudovat trasu a vyrazit do neznáma.
Vydaly jsme se k Popradskému plesu. 
Pán na parkovišti ochotně odpověděl na otázku vyšlapanosti turistického chodníku a poslal nás pod most a doleva. My s úsměvem poděkovaly a vyrazily. 
Fotoaparát tentokrát putoval do francouzského Lyonu, tak jsem si musela vystačit s mobilem, ale snad je to omluvitelné a atmosféra z fotografií na vás dýchne i bez HDR-rozlišení:))
Potok deroucí si cestu z hlubokých lesů.
Po dvou dnech se mne zeptala: My jsme byly u Popradského plesa? Odpovídám, že ANO a ona se ptá: A kde bylo? :D
Zamrzlé a zasněžené, sevřené panoramaty.
U Popradského plesa si dejde horkou polévku, nebo něco ostřejšího ;)
Můžete navštívit horský hotel, nebo jako my ...

... útulnou Majlátku.
V tatrankých chatách si vždy dejte jejich domácí chatárský čaj, zaručeně zahřeje a vleje sílu do nohou, když si ho navíc vylepšíte Tatranským čajem:))
Z plesa můžete jít stejnou cestou, nebo ZELENĚ značeným turistickým chodníkem zpět, na Štrbské pleso. Červeně značená trasa je v zimě uzavřená.  
Vyfotím tě!
Ještě potok, který lemoval cestu tam a my jej překročily na začátku cesty vedoucí do lesa.
Ještě spolu a aby tam byl i potok :D
Potok? a to jak? 
Takto:)
Nebo takto.
Konečně mám nohy až po zem:))
#ležímJakLata
Prý nejlepší záběr ... :))
nevím jesli to nazvat: Vyléhla se z anděla nebo na..t na anděla ...
Každopádně Anděla ještě nevečeřela;))
éééé ...
... koukej ...
... ukaž, vyfotím tě ...
... prý, ty mé pózy (?) ...
... čerstvý vzduch a zasněžená krajina 
Sotva pletla nohama, ale toto jí vlilo novou mízu do žil ♥
Co víc dodat? 
Úsměv mluví za vše :)
Elixír. :)
Sjezdovka Anděl jako na dlani.
Na štrbské už je to jenom kousek;) 
Samou radostí z lesního kotlíku si chtěla udělat selfii, no vešla sem se tam také:))
Promiň:)
Zubačka ze Štrby.
Příště se musím svézt.
No není nádherná?
Druhý den byl můj plán: Chata pri Zelenom Plese.
Vyrazily jsem vlakem do Tatranské Lomnice, pak jsem doufala v autobus k zastávce Biela Voda a pak už jen po cestě až k chatě. Jenže jeden myslel a druhý vymyslel:) Autobus jel až za dlouho a tak jsme obešly kousek Lomnice a jely zpět, se zastávku ve Starém Smokovci.
Toulky Lomnicí ...
... sněžné machule ...
... luxusní Grandhotel Praha.
Nevěřila jsem vlastním očím, když jsem viděla pařící se terasu.
Obrovská nerezová vana s výhledem do krajiny.
Kelišová zavře pusu, když se diví a utíká na vlak směr Starý Smokovec. 
Jak nám paní řekla, lanovka je drahá, běžte pěšky na Hrebienok ..., tak jsme udělaly:) 
Sice jí to málem stálo život, ale vylezly jsme tam:)
A co na Hrebienku?
Určitě navštivte Tatranský ľadový dóm. Tento rok je věnován barcelonské bazilice Sagrada Família. 
Věrohodné to je, protože náš Aldo z Barcelony to poznal. 
Ledu a ledu ... 
... skleňená okna od umělce ...
... a kvalita fotografií otřesná.
Vydejte se tam, nebo i na našich Pustavnách by měla být podobná akce.
Byl tam někdo?
Rychlé foto s rodinou a šupem do tepla na polévku a čaj.
Bilíkova chata, jedním slovem? Okouzlující, stejně jako její personál:))
Jijích (ČTI jeHO) úsměvy vám vrátí sílu překonat veškerou únavu a to ještě nevěděla, co nás čekalo:))
Pik pik póza v bráně do ráje ...
Zastávka s úsměvem:)
Vodopády Studeného potoka
Kůrovec je tady všude, komentovat jej nebudu, příroda si poradí, snad ...
... rozhodně lepší pohled na kůrovce, než na vytěženou planinu.
Jeden z vodopádů. 
Dají se najít hluboké lesy?
Snad ano, ale oni upozorňují ...
Od Vodopádů Studeného potoka jsme pokračovaly přes Rainerovu chatu zpět na Hrebienok a během do Starého Smokovce na vlak.
Z Hrebienku můžete využít půjčovnu sáněk, ona nevěřila, že nás sáňky co sami jedou, sami řídí ... nás uvezou a to musím říct, že bylo před svátky!
Obavy byly zbytečné!!!
Takže pokud budete na Hrebienku, určitě si sáňky půjčte a svezte se, docela to frčelo:)
Rekapitulace úspěšného dne v kavárně, kde podávají Oné :D
A pak že "oné" neexistuje :))
V noháh jsme měly tedy výběh na Hrebienok ze Starého Smokovca - Bilíkova chata - vodopády Studeného potoka - Rainerovu chatu - Hrebienok - běh dolů do Smokovca a vlakem na Štrbské Pleso.
Den zakončily saunou a ráno nás čekal odjezd domů.
Zatímco ona ještě snila o chatárovi, já vyběhla na obchůzku sjezdovek a běžkařského areálu.
Areál byl plný ruchu, protože se tam konaly závody. 
Zamrzlé Štrbské pleso, které hostilo i koňské pólo na zamrzlém jezeře (Ano, slovenská smetánka ví, jak si užít;) ), máte ráno jenom pro sebe.
Kolem plesa vede chodník, který je udržovaný a ráno jsem tam nikoho nepotkala, jen lišku.
V den odjezdu se dralo i slunce ven z mraků.
Panoramata všude kam se ohlédnete...
... Gerlach a Kriváň poznám snad s jistotou, ale ostatní štíty jen hádám a s otevřenou pusou obdivuji.
Miluju zimu v Tatrách 
Sněhu bylo i pro sněhuláky, snad napadne i u vás, aby si půda odpočinula, bacily vymrzly a děti si taky užily čerstvého sněhu. 

Krásný leden, hezký nový rok a snad se tu s vámi potkám i v tomto roce, v pokračující pohádce v Liverpoolu. Krásné dny.
Eva with